Páni z Bubna: historie rodu
Původně česká vladycká rodina Pánů z Bubna pocházela z Plzeňska. Jejich rodinným sídlem byl hrad Buben (jeho zřícenina leží asi 20 km západně od Plzně). Od jeho názvu odvozovali i erbovní znamení (zprvu kouli, později dutou nádobu, od 16. století buben kotlovitého tvaru – tympán).
Nejstarší zmínka o rodu Bubnů ve východních Čechách se váže k pražské čtvrti Bubny, konkrétně k osobě Stacha z Bubna, který byl v letech 1388-1392 purkrabím (což býval buď správce hradu nebo zástupce feudálního majitele hradu v příslušném kraji) na Potštejně. V roce 1629 byli Bubnové povýšeni do panského stavu, v roce 1644 získali titul hraběcí a opět změnili svůj erb – v levém poli se tympán změnil na buben, do pravého umístili hlavu lva.
Roku 1562 koupil Mikuláš starší z Bubna litické panství nedaleko Doudleb nad Orlicí, polovinu Žamberka a pozemky v Doudlebech. Od té doby sídlil na Liticích a přijal další přídomek „z Litic“. Bratr Mikuláše staršího Heřman zakoupil v roce 1573 městečko Jelení. O dva roky později přikoupil Mikuláš starší další vsi a druhou část Žamberka. Do žambereckého nově postaveného zámku s velkolepou zámeckou kaplí i přesídlil. Dodnes je zde vidět erb Bubnů nad portálem kaple a na barokních lavicích.
Roku 1575 získal Heřman z Bubna městečko Horní Jelení, kde dal v roce 1602 postavit renesanční kostel. Dnešní podoba stavby pochází z let 1864-66, interiér se zařízením podle J. B. Matheye vznikl v letech 1694-1700, oltářní obraz Ecce homo je z roku 1767 od malíře z okruhu Karla Škréty. Náhrobní tumba Heřmana z Bubna s ležící postavou zemřelého, který má pod hlavou lva, pochází z roku 1602.
