Sadelerovy heroické emblémy podle Typotia a Strady
V této místnosti (východní strana předkaplí) se historičce umění Miladě Lejskové-Matyášové podařilo zjistit přímou souvislost s grafickými rytinami Egidia (Jiljího) Sadelera, který byl jedním ze tří autorů pozoruhodného díla, které vzniklo ještě v období pozdní renesance na samém počátku 17. století na dvoře císaře Rudolfa II. Název tohoto třísvazkového díla je Symbola divina et humana Pontificum, Imperatorum, Regum etc.. Sadelerovy rytiny jsou zde uspořádány po šesti medailonech na fóliových tabulkách, každý symbol je nadepsán jménem vlastníkovým, opatřen latinským lemmatem a doplněn rovněž latinským vysvětlujícím textem. Druhým tvůrcem díla byl autor latinských textů, nizozemský právník Jakub Typotius-Rudolf a třetím antikvář a proslulý sběratel Octavius Strada z Rosbergu. Po smrti Typotia upravil jeho texty císařský dvorní lékař Anselm de Bodt z Brugg a po celé 17. století je vydával pod svým jménem.
Výběr ze Sadelerových předloh pro doudlebský zámek byl zřejmě náhodný. Pravděpodobně si je žádala dobová móda, která si libovala v zastřených narážkách a záhadných obrazcích, připomínajících tajemné hieroglyfy, mystérium Eucharistie a zvláštnosti antického bájesloví. Dnešní návštěvník sotva porozumí smyslu obrazových symbolů a lemmat, ale tehdejší vzdělanci je dokázali celkem bez problémů rozluštit. S většinou symbolů a poselství, ukrytých v emblémech, budete seznámeni průvodcem během prohlídky zámku.
Stavebník zámku si jistě uvědomoval, jak by se mytologické náměty na stropech v jednotlivých místnostech nedobře snášely s nástropní symbolizující malbou Církve v předsálí kaple a tak do místností sousedících volil jakýsi kompromis – emblémy, které zmírnily odlišnost těchto dvou světů. V každé ze tří místností se nalézá celkem dvanáct emblémů (vždy čtyři emblémy uprostřed klenby, dva v čelních lunetách a po třech v lunetách bočních). Lemmata jsou tentokrát vyvedena v latině:
